Chceme posílit lásku dětí ke svému městu, ke svému domovu.
Volební program je vždy plný slibů. Slibů, které mají přilákat voliče. Některé strany upřednostňují bezpečnost, jiné zdraví, další dostupné bydlení, podporu toho či onoho. Jsou to vše jistě důležité otázky a našli by se mnohé další.
Nechci zde však dnes nic slibovat. Mám jen jedno přání, které se snad brzy vyplní. Věřím, že ať už vyhraje ten či onen, podaří se konečně všem demokratickým stranám v našem městě splatit dluh minulosti. Dluh, který máme vůči mladé generaci, ale především vůči těm, kterým vděčíme za zrod našeho novodobého města. Vždyť město mladých, jak se kdysi Ostrovu přezdívalo, náš věřím dnes radostný Ostrov zeleně, vyrostl v 50. letech 20. století mnohdy z otrocké práce vězňů. Jednou z upomínek na tuto dobu nesvobody, dobu jáchymovské uranové horečky, je národní kulturní památka Rudá věž smrti.
Podle kalendáře je sice ještě zima, ale co chvíli se již vlády ujímají teplé sluneční paprsky a sem tam se už objevuje i nějaký ten kvítek. Kdo by odolal a nevyrazil na malou předjarní procházku ať už do parku, či k Boreckým rybníkům. Anebo jako já, k Ottovu rybníku spíše známému jako staré koupaliště.
Je tu čas vánoční, čas klidu a pohody. Do idylky sice trochu schází té bílé krásy, ale kdo chce, správnou vánoční náladu si udělá i na blátě. Co asi Ježíšek nadělí dětem pod stromeček? Bude to ten pravý dárek, co dětská očka rozzáří? Snad Ježíškovi ve výběru napomůže můj dnešní nevšední zážitek.