Již třetím rokem probíhá rozsáhlá rekonstrukce Domu kultury Ostrov podle projektu, který vznikl v projekční kanceláři Anton JURICA v roce 2014. Předmětem díla je zejména výměna a částečná repase oken, čištění a oprava fasády. Nutno poznamenat, že Dům kultury Ostrov je jako mimořádně významný představitel architektury 50. let nejen v České republice nemovitou kulturní památkou. Zejména z tohoto důvodu byl samotný projekt a nyní i každý krok konzultován a schvalován pracovníky památkové péče.
Nová okna a prokázané úspory tepla
Na začátku rekonstrukce byla vyměněna většina původních oken za nová dřevěná s izolačními skly. Této krok měl za následek nejen zlepšení tepelné pohody, vzhledu budovy, ale zejména také úspory tepelné energie, které dosáhly cca 100 tis. Kč za rok. Nezanedbatelným přínosem výměny oken je také lepší zvuková izolace směrem z Domu kultury. Až se kulturní programy rozjedou naplno, nebudou obyvatelé Mírového náměstí rušeni hlukem jako v minulosti.
Trable s barevností
Dům kultury byl postaven v polovině padesátých let a jeho omítka je provedena z tehdy moderního břizolitu. Pamětníci si možná vzpomenou, že čerstvě postavený kulturní dům neměl ve spodní části fasádu červenou, ale spíše starorůžovou. Během doby, která uplynula od výstavby, došlo vlivem povětrnostních vlivů ke ztmavnutí fasády do červena. Nyní zde najdeme celou řadu odstínů červené, které se projevily vlivem světových stran a rozdílným povětrnostním vlivům. Ke ztmavnutí starorůžové do červené došlo chemickou reakcí oxidu uhličitého ve fasádě a antuky, která byla v té době používána k probarvování břízolitových omítek. Dnes se navíc pro výrobu břizolitu používá vápno z jiného dolu než tenkrát. To vše má vliv na hledání vhodného odstínu při opravě fasády. Při tónování dílčích oprav tzv. červené části fasády zjišťujeme, že po odloupnutí kousku břizolitu není vnitřní jádro omítky vlastně červené, ale růžové.
Čištění fasády, černé fleky
Projektová dokumentace předepsala čištění fasády mírným proudem vody. V průběhu testování jsme vyzkoušeli také chemické čištění, ale nejlepších výsledků jsme dosáhli mýdlovou vodou s kartáčem a ve finále parním čistícím strojem, který si město Ostrov nedávno pořídilo. Bohužel i po tomto čištění na některých místech fasády zůstaly černé fleky a grafity.
Tmavá, místy skoro až černá, místa na fasádě po vyčištění jsou způsobena reakcí volného, v omítce nevázaného vápna (během tuhnutí omítky ne všechno vápno z reaguje zpět na vápenec), které bylo na povrch omítky (břizolitu) vyneseno povětrností (déšť, mlha, vzdušná vlhkost) se špínou a kyselinou siřičitou, kterou obsahovaly kyselé deště, které zde panovaly v sedmdesátých a osmdesátých letech.
Tím se vytvořila tzv. krusta, která je mechanicky a teplotně velmi odolná. K jejich odstranění bychom museli použít vysokotlakého čištění pomocí tangenciální trysky, nebo chemických přípravků, které jsou schopny narušit povrch krusty. Nejčastěji se používá kombinace obou metod. Zde jsme však u omítkové fasády. Použití agresivních chemických přípravků by narušilo nejen samotnou krustu, ale také celý povrch omítky. Případně by mohlo dojít ke vzniku solných výkvětů (šedých závojů) na omítce. Při takovémto způsobu čištění by kromě krust byla odstraněna povrchová vrstvička břizolitu, čímž by se obnažilo růžové jádro. V některých místech by tak kulturní dům sice nebyl černý, ale ani červený, nýbrž růžový.
Staré grafity
Grafity na fasádě Domu kultury jsou hodně starého data. Horkou parou a tlakovou vodou je možné grafity odstranit v ideálním případě cca do týdne od vytvoření. Ale i zde záleží na počasí a na druhu podkladu. Čím pórovitější podklad, tím barva vniká hlouběji do podkladu a je hůře odstranitelná. A zároveň čím tepleji, tím je doba na kvalitní odstranění od nanesení kratší. Barvy na bázi synteticky, které se nejvíce používají, jsou po této době vytvrzené a poměrně odolné. Zároveň jsou vpity hluboko do omítkové fasády. Možností odstranění grafit z domu kultury se již zabýváme.
Jak se postupně demontuje lešení, může se zdát, že provedené opravy nejsou příliš vidět. Nabízí se otázka, zda by nebylo lepší opravit fasádu celou novou vrstvou břizolitu, byť by to stálo více jak 20 mil. Kč. A v tento moment se otevře prostor pro diskuzi, zda je pro nás větší hodnotou kulturní dům „jako nový“ nebo naopak původní. Cca 80 % fasády je totiž technicky i po těch 60 letech ve výborném stavu. Za několik let se současné barevné rozdíly pravděpodobně zmenší a mimořádnou hodnotou pro naše potomky může být právě to, že dům kultury, bude i po 100 a více letech původní.
Ing. Marek Poledníček
místostarosta města
Zdroje:
Asociace pro odborně prováděné certifikace a odborně profesně školící, fungující jako nezisková organizace pro kontrolu, renovaci, repase, čištění a obnovu přírodních kamenných povrchů, Vědeckotechnická společnost pro sanace staveb a péči o památky, Společnost pro technologie ochrany památek, odborné publikace vydávané Národním památkovým ústavem zaměřené na ochranu památek a jejich restaurování